Arnis & Balaraw Fighting Club Reálná sebeobrana, boj zblízka a chladnými zbraněmi

Rodel Dagooc

Dagooc Arnis System
Filipínská bojová umění byla po mnoha staletí velmi úzce spojena s filipínskou kulturou a společností. Obyvatelé Filipín neustále své válečné umění zdokonalovali a v dřívějších dobách platilo, že bylo toto umění doslova rodinným pokladem, který si každá rodina hlídala (chránila) a informace a výcvik se přenášely tradičně z otce na syna či z dědy na vnuka. Zajímavostí je, že i v současné době existují na Filipínách některé rodinné styly, kde nevyučují nikoho jiného, než rodinné příslušníky. Samozřejmě, že z našeho úhlu pohledu je dobře, že oproti tomu existuje mnoho různých rodinných stylů, velkých organizací či moderních systémů, které bez problémů vyučují například i cizince. Díky nim máme možnost poznávat originální filipínské systémy a to mnohdy v jejich tradiční podobě. Ve své výuce většinou využívají velmi podobné principy a základní techniky. Často se od sebe odlišují jen předchozími zkušenostmi zakladatele stylu.
Stacks Image 429
Stacks Image 430
Stacks Image 431
Stacks Image 432
Stacks Image 433
Stacks Image 434

Rodel Dagooc

Grandmaster (Punong Guro) Rodel Dagooc se narodil na ostrově Panag v provincii Ilo-Ilo v roce 1949. Pochází z chudé farmářské rodiny a od svých 14-ti let byl trénován rodinnými příslušníky v umění nazvaném jednoduše – Baston. Učili ho jeho strýcové, pánové Leopoldo Bangud a Leodovico Dagooc. Trénink obsahoval jednoduché a účinné bojové kombinace a byl velice tvrdý, jelikož se cvičilo bez ochranných pomůcek či tréninkových cvičných zbraní. Vše směřovalo pouze k ochraně života a rodiny. Před koncem každého tréninku měl malý Rodel tak pohmožděné ruce, že k tréninku boje s tyčí zpočátku cítil odpor. Cvičení někdy probíhalo i v noci a to na dvorku za domem či venku. Proto se občas pro takovýto druh tréninku používá termín – Backyard System. Samozřejmě Rodel jako malý chlapec takový režim moc nedokázal "ocenit" a tak se ve svém rodném městě zapsal na tréninky Shotokan Karate. V šedesátých letech minulého století, kdy Rodel dostudoval školu, začal trénovat karate v Manile a zde hledal dalšího učitele. V té době ho arnis moc nezajímal, byl velmi negativně (bolestně) ovlivněn svým tréninkem z mládí. Pokračoval se studiem Karate v National Amateur Karate Organization (NAKO), kde se dopracoval k černému pásu dříve než v arnisu (v současnosti je držitelem 5. danu v Shotokan karate). NAKO sdílelo stejnou kancelář s organizací Modern Arnis Federation of the Philippines (MAFP). A právě tam se zrodilo nehynoucí přátelství mezi skutečným velmistrem Arnisu a jeho loajálním následovníkem. Objevil zde excelentního bojovníka a učitele, Remy Amadora Presase, a začal u něj trénovat zpočátku karate a časem i arnis, na který se později specializoval. Rodel získal svůj první černý pás (1. dan) Lakan Isa v systému Modern Arnis v roce 1972 – udělený právě grandmasterem Presasem. V této době byl již osobním žákem velmistra Presase, což znamenalo, že žil s jeho rodinou, pomáhal například i v domácnosti nebo při výuce atp. Velmistr Presas nebyl jen jeho učitelem, ale byl i například kmotrem na jeho svatbě. Jelikož Modern Arnis jako systém se dál neustále rozvíjel i samotný trénink nebyl jen o bezduchém drilu a cvičení. Většina technik se samozřejmě zkoušela nejen při volném sparingu či na různých turnajích, ale i při několika vyzývacích soubojích. Časem se stal Rodel Dagooc velmi uznávaným učitelem arnisu a v osmdesátých letech minulého století byl Filipínskou vládou oficiálně vyslán šířit a propagovat arnis do několika zemí světa (Japonsko, USA, Austrálie, Brunej, Německo a Mexiko). Rodel Dagooc se vždy neživil pouze jako učitel bojového umění, určitou dobu působil i jako bezpečnostní pracovník (security guard) a v současné době řídí též rodinou firmu Smoking Sticks, vyrábějící ratanové tyče, cvičební uniformy a jiné tréninkové zbraně. Velmistr Dagooc je také zakladatelem projektu Arnis Village v Batangas City a hlavní instruktor v Arnis Association International. Je oficiálně držitelem Lakan Siyam – 9. danu. Během své učitelské praxe se samozřejmě velmi často podílel i na výcviku státních ozbrojených složek. Cvičil například Filipínskou národní policii, členy Pobřežní stráže či Vojenskou policii. Spolupráce s Filipínskou národní policií vyvrcholila v roce 2012, kdy velmistr Dagooc realizoval výcvik pro přibližně 3000 policistů. V roce 2012 byl také Grandmaster Rodel Dagooc uveden do Síně Slávy Filipínských bojových umění. Rodel Dagooc je katolík a otec 5-ti dětí. Jeho syn Getchin, jehož trénuje od jeho 13-ti let, je v současné době pokračovatelem stylu Dagooc Arnis System.

Stacks Image 436
Stacks Image 437
Stacks Image 438

Kdo byl Remy Amador Presas?

Remy Amador Presas je zakladatelem stylu Modern Arnis. Narodil se v roce 1936 a zemřel v roce 2001. Arnis se začal učit od svého dědečka Leona Presase ve svých pěti letech. Více než čtyři roky cvičil rodinný styl Ocho-Ocho a řadu dalších technik (banda y banda, palis palis, rompida…). Během svého dospívání poznával mnoho dalších filipínských bojových systémů. Ve dvanácti letech odjel na ostrov Cebu, kde u svého strýce studoval Balintawak. Po dvou letech se talentovaný Remy stal osobním žákem mistra Balintawak, Anciog Bacona. Později ve skromných podmínkách založil Remy tělocvičnu a svým učením dokázal vyvolat zájem u mládeže. Počet jeho následovníků postupně vzrostl až na stovky. Remy sám věřil, že jestliže svět přijal džudo, zápas, karate a kung-fu, není důvod, aby nepřijal Arnis jako stejně účinný, ne-li účinnější, než jiné druhy bojových umění. V té době filipínské bojové umění šířit potřebovalo, protože ve své vlasti z mnoha důvodů skomíralo. V tradičních filipínských systémech byla hůl považována za posvátnou. Naučit se bojové umění znamenalo vytrpět opakované rány ratanovými tyčemi. Presas tento způsob výuky rezolutně změnil, když začal používat tyč jako terč. Jeho nový styl výuky a jeho nová metoda - Modern Arnis, pomohla zachovat tradice filipínského bojového umění. Remy Presas byl zakladatelem National Amateur Karate Organization –NAKO (v džudu i karate byl držitelem 6. danu) a Modern Arnis Federation of the Philippines – MAFP (v MA držitel 10. danu). Díky své srdečnosti a osobitosti se stal jednou z nejoblíbenějších a nejrespektovanějších osobností současného bojového umění.

Stacks Image 445
Stacks Image 446
Stacks Image 447
Stacks Image 448
Stacks Image 449
Stacks Image 450

Výcvik přímo na Filipínách

V dubnu roku 2013 navštívili instruktoři Arnis a Balaraw Fighting klubu - Martin Hradecký a Mario Tachecí opět Filipínské ostrovy. Důvodem jejich návštěvy byl soukromý trénink pod přímým vedením Punong Guro Rodela Dagooca a to v umění Classical Arnis a Dagooc Arnis System. Výcvik probíhal každý den a to dvoufázově, vždy dopolední a odpolední trénink. Soukromé tréninky vedl vždy osobně velmistr Rodel Dagooc a to spolu se svým synem Getchinem.Výuka byla zaměřena jak na základní, tak i na pokročilé techniky a skládala se ze specifických výcvikových bloků. Prvním probíraným tématem byl boj zblízka, který byl zaměřen na jednoduché kombinace úderů, krytů a kopů a na dril tapi-tapi. Probíraly se i různé páky, fixace a strhy. Hlavním principem bylo, že celé tělo funguje jako nástroj k boji. Následovalo bojové použití jedné či dvou tyčí (solo baston a doble baston). Krokové variace, jednotlivé údery, body, kryty. Následovala kombinace těchto technik, odzbrojování, atp. Dalším velkým blokem byla problematika boje s nožem. Zde výuka probíhala od doporučeného postoje, držení zbraně a kompletních pohybových vzorců, až po kombinaci různých řezů a bodů. Probírali jsme všechny tři bojové vzdálenosti a pokračovali jsme obranou proti noži a zaměřili jsme se i na systém boje nůž proti noži. Velmi doporučovaná technika byla tzv. crossada. Lehce jsem se „dotkli“ i oblasti použití delších čepelovitých zbraní jako je například bolo (pracovní nástroj blízký mačetě) či ginunting. Posledním probíraným tématem bylo použití dulo-dulo, specifické malé zbraně podobné japonské jawaře. I v tomto případě jsme byli cvičeni a seznamováni s kompletním konceptem použití této zajímavé zbraně. Naše tréninky probíhaly jak v malé „tělocvičničce“ uvnitř v domě, tak venku poblíž dílny na zpracování ratanových tyčí či mezi banánovníky na přilehlé plantáži. Zúčastnili jsme se i oficiálního tréninku cvičební skupiny velmistra Dagooca ve městě Tall na tamním náměstí. Tím, že jsme bydleli přímo v domě rodiny Dagooc, tak jsme velmi často o problematice filipínských bojových umění, tréninkových metodách, historii, filipínských zbraních a podobných tématech vedli dlouhé diskuse buď přímo s velmistrem, či jeho syny. Poslední den našeho tréninkového pobytu nám grandmaster předal nejen certifikáty o absolvovaném základním i pokročilém kurzu, ale zároveň nám povolil i jeho systém vyučovat a šířit v ČR. Znovu se nám potvrdilo, že pokud chcete poznávat a trénovat originální filipínské bojové systémy, tak ideálním řešením je odcestovat na nějakou dobu přímo na filipínské ostrovy a tam se pod odborným dohledem této problematice věnovat. Ačkoli jsme měli možnost v minulosti trénovat pod vedením mnoha profesionálních učitelů/instruktorů, přesto si obrovsky ceníme zkušenosti, kterou nám rodina Dagooců zprostředkovala. A to nejen díky vysoce profesionálnímu a i extrémně tvrdému tréninku, ale i velmi přátelskému přijetí a rodinné atmosféře. To vše vytvořilo z této naší „návštěvy“ nezapomenutelný zážitek. Salamat pó & paalam na pó! – Děkujeme a nashledanou!